22 let na trhu autoopravárenství

Sezona je tu

Pokračování článku najdete v časopisu AutoEXPERT 5/2017.

 

PRO ZLOM:

Červená

Na aktuální téma

Klimatizační systémy

Ilustrák libovolně

 

Za AE se ptal: Jaromír Martinec

Foto: Archiv redakce

 

Sezona je tu

Pohled z okna dává tušit, že se můžete připravit na zvýšenou poptávku po servisu klimatizací. Oslovili jsme proto našeho dlouholetého spolupracovníka v této oblasti, specialistu na klimatizační techniku společnosti Stahlgruber Dana Grmelu, a položili jsme mu několik otázek.

 

Rozbíhá se sezona servisu klimatizačních systémů… Můžete zopakovat základní informace v této oblasti? Jak často by se údržba a kontrola AC systémů měla provádět a z jakých úkonů se skládá? Na co se zaměřit nyní před sezonou?

Pod pojmem údržba rozumíme dezinfekci AC systému a výměnu chladiva. V dnešní době se klimatizace v autě používá téměř nepřetržitě celý rok, a proto je nutné jí věnovat mnohem větší pozornost než dříve. Výparníky téměř nevysychají, a tak se při stoupající okolní teplotě rychle vytvářejí plísně. Je potřeba se zaměřit na výměnu kabinových filtrů, a to mnohem častější, než předepisují dnešní výrobci vozidel. Pokud je filtr zanesený, vlhkost z výparníku nevysychá ven, ale do kabiny vozidla. Tím se zde udržuje vyšší úroveň vlhkosti, která způsobuje následné problémy. Pokud jsou vozidlo a klimatizace používány denně, myslím si, že jednou ručně provést dezinfekci nemusí stačit.

Na trhu je spousta různých zařízení a stále se diskutuje o jejich účinnosti, já si však myslím, že na prvním místě je míra znečištění výparníku a v některých případech se zápach ztratí až po jeho mechanickém vyčištění. Domnívám se, že případů, kdy se bude z vozidla demontovat výparník, bude přibývat. Zde už termín údržba není úplně namístě, protože jde o dost složitou opravu.

 

Můžete shrnout i legislativní požadavky na techniky provádějící údržbu AC systémů stejně jako požadavky z hlediska bezpečnosti práce, požární ochrany a odpadového hospodářství?

V letošním roce se z hlediska legislativy nic zásadního nezměnilo, a tak bych jen rád připomenul, že školení dle nařízení Rady Evropy 517/2014 nemusí mít jen ten pracovník, který plní klimatizaci, ale každý, který opravuje auto, v němž je AC systém zabudovaný. Jde o to známé školení „na F-plyny“. Uvedu příklad: pokud demontujete motor z vozidla, co se stalo s chladivem, které bylo v AC systému?

Vy jste studnice zkušeností – na co chcete mechaniky před začátkem sezony upozornit? Kde dělají nejčastěji chyby při opravách AC systémů?

Únik chladiva je závada, což mnoho lidí stále podceňuje. A pokud došlo k výraznému úniku chladiva, tak jde o zásadní závadu. Já vůbec nechápu doplňování chladiva před supermarkety. To majitele vozidel nezajímá, že se vlastně nic neopravilo? S únikem chladiva dojde většinou i k úniku oleje, a jak pozná někdo na ulici, kolik oleje do systému doplnit?

Je celkem udivující, kolik mechaniků projde školením, ale praxe je opět zavede k nesprávným metodám jen proto, aby si něco zjednodušili. Vedle toho však znám spoustu velmi precizních servisů, kde odvádějí velmi kvalitní práci. Je též důležité rozlišit, která informace je zastaralá, a která je aktuální, protože se dělá dost chyb tím, že si mechanici radí mezi sebou.

 

Pamatuji si, že jste už kdysi varoval čtenáře před používáním nekvalitních komponent (kompresorů apod.). Můžete znovu něco říct k tomuto tématu?

Trh je přesycen různými díly, jejichž původ je mnohdy nejasný, což se projevuje hlavně u AC kompresorů. Stále je málo vědomostí o správné montáži a o významu správné volby oleje. Tady je potřeba si uvědomit, že platí přímá úměra mezi cenou a kvalitou.

Dále je důležité si přečíst pokyny výrobce kompresoru a těch se držet při montáži – týká se to hlavně olejů. Jednoznačně platí, že pokud je mechanik řádně proškolený, výrazně klesá počet reklamací. Většina reklamací je z dílen, kde chybí technické informace a vybavení.

 

Jaká péče by měla být věnována samotným plničkám a jaké úkony by měly být provedeny zejména nyní před začátkem sezony?

Údržba je hodně závislá na konstrukci plnicí stanice, některé ji vyžadují častěji a některé méně. Pominu-li výměnu vysoušecího filtru a oleje do vývěvy, tak u některých stanic je nutno vyčistit destilátor a u některých stanic je interval údržby nastavený v řídicí jednotce. V tom případě může nastat situace, kdy se plnicí stanice zastaví, protože se údržba neprovedla. Antidatovat čas nelze, protože v těchto strojích je čas procesorový a uživatelský. Procesorový čas uživatel nemůže změnit, aby nedocházelo k zanedbání údržby. Je potřeba se skutečně řídit pokyny výrobce.

V jednom případě bych asi udělal výjimku, a to u výměny oleje ve vakuovacím čerpadle, tam je dobré sledovat stav. Pokud je olej výrazně kalný, vyměnil bych jej bez ohledu na výrobcem předepsaný interval.

Jsme nyní v přechodovém období, kdy se stále více začíná používat nové chladivo HFO 1234yf a zároveň i R134a. Jak vidíte situaci na našem trhu a na co si mechanici mají dávat pozor při práci s oběma systémy? Jaké doporučujete plničky?

Už jsou první zkušenosti s prodejem plnicích stanic na chladiva HFO na nezávislý trh. Značkové servisy jsou vybaveny plnicími stanicemi s analyzátory, tak tu ani tak moc problémů nevidím. Ty ale nastanou hlavně tam, kde budou plnicí stanice bez analyzátoru, protože tam bude možné nasát do zásobníku i jiné chladivo, tedy vytvořit směs R134a a HFO 1234yf. Tedy zavirují se zásobníky v plničkách a tato směs bude dále plněna do dalších vozidel, protože už došlo k naplnění nových systémů starým chladivem. Zde bude asi též hrát hlavní roli cena, která je u nového chladiva i desetkrát vyšší, což platí i u plnění. Je asi jasné, že bude stále docházet k plnění starého chladiva do nového systému. V každém případě je lepší používat pro každé chladivo jednu plničku a na HFO s analyzátorem, protože kombinované plnicí stanice mají malé zásobníky, a tak dochází ke zbytečnému zdržování.

Jelikož chladicí systém naplněný chladivem R1234yf nijak nemění technický vývoj, nedávám tomuto projektu dlouhou životnost. Chladicí systém na CO2 však úplně mění autoprůmysl, protože ten dokáže topit i chladit současně, je tedy jednoznačně vhodný pro elektromobily. U nich je navíc velmi důležité udržovat správnou teplotu baterií, což systém CO2 zvládá dobře. I po stránce ekologické je nejlepší, protože GWP index CO2 je 1.

 

Jak se bude segment klimatizačních systémů vyvíjet v blízké budoucnosti? Na co se mají dílny připravit?

V nejbližší době se budou muset servisy vybavit plnicími stanicemi na nové chladivo a potom postupně, jak naroste výroba elektromobilů, tak i na chladivo CO2. Tento proces bude trvat mnoho let, vývoj jde ale jednoznačně tímto směrem. Chladivo R 134a se bude postupně vytrácet z evropského trhu až do roku 2030 a bude nahrazováno chladivy, která mají nižší GWP index než 150, to jsou jasná pravidla, která dnes v Evropě platí.

Setkal jste se již v praxi se systémem využívajícím CO2? Můžete popsat své zkušenosti?

Zatím jsem se setkal jen s požadavkem na nabídku plnicí stanice na CO2. Byl to servis, který se zabývá opravami vozidel Mercedes-Benz. Myslím si, že je zatím brzy, ale zde vývoj na sebe nenechá dlouho čekat, protože koncern VW chce vyrábět milion elektromobilů ročně a dotace na vyrovnání ceny elektromobilu v některých zemích EU stále rostou.

 

PRO ZLOM: hlášky do textu:

HLASKA 1

Jednoznačně platí, že pokud je mechanik řádně proškolený, výrazně klesá počet reklamací. Většina reklamací je z dílen, kde chybí technické informace a vybavení.

 

HLASKA 2

V nejbližší době se budou muset servisy vybavit plnicími stanicemi na nové chladivo a potom postupně, jak naroste výroba elektromobilů, tak i na chladivo CO2. Tento proces bude trvat mnoho let, vývoj jde ale jednoznačně tímto směrem

 

HLASKA 3

V dnešní době se klimatizace v autě používá téměř nepřetržitě celý rok, a proto je nutné jí věnovat mnohem větší pozornost než dříve. Výparníky téměř nevysychají, a tak se při stoupající okolní teplotě rychle vytvářejí plísně.