22 let na trhu autoopravárenství

Rozhovor na téma: Asociace elektromobility


Pokračování článku najdete v časopisu AutoEXPERT 6/2017.

<Toto je prosim na 2 strany 18-19

Červená>

Na aktuální téma

Rozhovor

 

Za AE se ptal: Luboš Švamberg

Foto: AEMO

 

Rozhovor na téma

Asociace elektromobility (AEMO)

 

Elektromobilita se nezadržitelně stává důležitou součástí našeho života, do něhož se v ČR zařadila i Asociace elektromobility a inovativních technologií (AEMO). Jaký je současný stav elektromobility u nás a co můžeme do budoucna očekávat, přiblíží v tomto rozhovoru výkonná ředitelka asociace Ing. Kateřina Sirotková, MBA.

 

Vy reprezentujete Asociaci elektromobility a inovativních technologií. Jaká jsou poslání asociace a jaké jsou její cíle?

Posláním asociace je v první řadě pozitivní osvěta a podpora rozvoje elektromobility a s ní souvisejících inovací v České republice. Soustřeďujeme se na spolupráci se společnostmi, které buď nabízí elektromobilní produkt, nebo elektromobilitu zavádí do své společnosti. Silně se orientujeme na účast na zahraničních workshopech a konferencích a propojujeme zahraniční projekty s českými. Komunikujeme s importéry elektromobilů, provozovateli nabíjecí infrastruktury, státními orgány a vzdělávacími institucemi. Důležitou částí je také analýza a sledování možností dotační podpory z národních, strukturálních či unijních prostředků.

 

Je podle vás elektromobilita budoucností osobní dopravy? Nahradí elektromobily plnohodnotně vozidla se spalovacím motorem? Nebo jsou budoucností hybridní systémy? Jaký vývoj můžeme očekávat a jaký je jeho časový rámec?

Elektromobilita primárně není jen technologií úspor energie, ale také inovací v oblasti technologie. Vývoj zejména v Evropě je ovlivněn direktivou Evropské komise, která donutí automobilky zařadit elektromobily do svého portfolia. Pokud jde o hybridní systémy, například technologie plug-in hybrid je zřejmě nezbytným mezičlánkem v celkovém rozvoji, ale z našeho pohledu ji nepodporujeme. Je spíše řešením pro uživatele, kteří potřebují cestovat na delší vzdálenosti nebo kteří potřebují překonat blok ze současných nižších dojezdových vzdáleností elektromobilů oproti vozům se spalovacími motory. Elektromobilita je nutným řešením individuální i hromadné osobní dopravy ve městech, kde pomáhá redukovat jak znečistění emisemi výfukových plynů a pevných částic, tak hladinu hluku. Přichází změna pohledu na systém dopravy jako takový – na vzestupu jsou služby carsharingu a my vítáme, že také elektromobilního. S rozvojem využití obnovitelných zdrojů energie pro nabíjení elektromobilů v kombinaci s akumulací energie dává elektromobilita stále větší smysl. Blízká budoucnost mobility bude autonomní, sdílená a elektrická.

 

Pronikne podle vás elektromobilita i do oblasti silniční nákladní dopravy?

Zcela jistě ano, již nyní se pomalu dostávají na trh menší i větší užitkové vozy – např. Renault Kangoo s větší kapacitou akumulátoru, Renault Master a další. Koncern BYD zatím zejména v Číně a USA nabízí plnohodnotné portfolio užitkových a nákladních vozů. Daimler má rozvoj silniční nákladní dopravy jako hlavní projekt v oblasti čisté mobility. Německý Siemens již nyní realizuje projekt eHighway, v Norsku se chystá první dálniční úsek, který bude umožňovat nabíjení elektromobilů. V řešení je výběr standardu nabíjení pro tento typ dopravy – indukční nabíjení z vozovky, trolejové nabíjení nebo rychlonabíjecí pantografy.

 

V souvislosti s elektromobilitou je klíčová otázka infrastruktury, zejména nabíjení akumulátorů. Jaký vývoj lze očekávat v této oblasti?

Možná i rychlejší než v rozvoji počtu prodaných elektromobilů. V celé Evropě se budují projekty podpořené přímo Evropskou komisí pod unijním fondem CEF na páteřní síti TEN-T. V tomto programu má i Česká republika tři schválené projekty. Síť TEN-T určuje hlavní dopravní koridory v Evropě. Síť tak umožní efektivní cestování na dlouhé trasy mezi jednotlivými státy. V České republice vznikne do roku 2020 až 1 200 nabíjecích bodů, z toho 500 tzv. rychlonabíjecích, budovaných za podpory Operačního programu Doprava. Důležitá však je maximalizace využití tzv. normálního nabíjení (např. z wallboxů o výkonu 3,7 kW až 22 kW), např. v rodinných domech, parkovacích domech, v kancelářských budovách, obchodních centrech atd., ideálně v kombinaci s využitím energie z obnovitelných zdrojů a akumulace. V České republice vyvíjí zajímavé projekty např. start-up BACHTECh nebo BattSwap. Celosvětově palčivou otázkou je systém správy nabíjecích stanic (v rámci platforem, sítí atd.), kdy se stále nedaří zjednodušit možnost nabíjení na stanicích, ke kterým např. nemáte zřízený přístup od provozovatele. Klíčem je propojování do sítí jako např. Hubject nebo PlugSurfing.

 

Jak se podle vás bude vyvíjet technika samotných akumulátorů?

Rychlost nabíjení a kapacita akumulátorů je stěžejní pro dojezd a komfort. Toto odvětví zažívá velmi dynamický rozvoj. Zvyšují se kapacity bez nárůstu hmotnosti či velikosti, zkoumají se nejrůznější technologie včetně nanotechnologií. V České republice máme projekt HE3DA, další vývoj probíhá například na VUT v Brně. Věříme, že i na akumulátory bude přeneseně aplikovatelný tzv. Moorův zákon.

 

Další klíčovou otázkou je bezpečnost samotných elektromobilů. Jak vidíte toto téma?

Elektromobily jsou obecně bezpečnější než auta se spalovacími motory. Je to dané rozdílnou konstrukcí, absencí hořlavých látek a vysokou mírou zabezpečení akumulátoru. Na vozovkách denně shoří desítky automobilů, bohužel pokud shoří třeba jen jeden vůz Tesla, je z toho senzace. Záchranné složky jsou již školeny na zásahy při nehodě elektromobilu, kde hrozí nebezpečí úrazu elektrickým proudem při nevhodném hašení nebo při vyprošťování osob např. za pomoci hydraulických nůžek.

 

Jaký je náš legislativní rámec pro podporu elektromobility? Existuje státní zájem na rozvoji elektromobility a podpora ze strany politiků?

Česká republika schválila Národní akční plán čisté mobility, jeho obsah reflektuje zapojení jednotlivých ministerstev do dílčích operačních programů z evropských fondů. Národní dotační podporu zatím schválilo pouze Ministerstvo životního prostředí, ale zatím pouze pro municipality. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje podnikatele prostřednictvím OP podnikání a inovace pro konkurenceshopnost, Ministerstvo dopravy skrz OP Doprava veřejnou nabíjecí síť. Co chybí, je podpora pro koncové klienty (fyzické osoby), prostředky musí vyčlenit národní rozpočet. Teoreticky to může asi jen Ministerstvo životního prostředí nebo financí. Elektromobilita je podporována zejména na střední úrovni ministerstev. Na nejvyšší úrovni je podpora spíše jen v hladině PR při přebírání elektromobilu ministrem.

 

Jaké aktivity v oblasti vývoje a výroby elektromobility probíhají v České republice?

V České republice se vyvíjejí zajímavé projekty, např. start-up BAttery CHarging TEChnologies (vysokorychlostní nabíjení za využití akumulace energie a obnovitelných zdrojů energie) nebo BattSwap (systém výměny akumulátorů). Dále jsou zde projekty vývoje akumulátorů (HE3DA, VUT v Brně atd.). V roce 2017 byla představena česká rychlonabíjecí stanice NIKOLA. Máme lokální výrobce komunální techniky (el-Zebra). Česká společnost Polyfazer má vlastní řešení pro správu nabíjecích stanic (jako první v rámci evropské sítě Hubject).

Česká republika má šanci do elektromobilního světa doručit menší dílčí řešení, která se stanou součástí výroby velkých automobilek, je však potřeba spolupracovat se zahraničními partnery.

 

Jak je na tom z hlediska elektromobility Česká republika v evropském a světovém měřítku?

Ne moc dobře. Za humny máme příklady, jak elektromobilitu (včetně využívání obnovitelných zdrojů energie) efektivně aplikovat, ale máme problém dostupné příklady dobré praxe čerpat. Cituji Christinu Bu, ředitelku Norské asociace elektromobility: „Není dobré projekty jen plánovat, ale také realizovat – koupit elektromobil, postavit nabíjecí stanici, využívat oboje…“ Elektromobilita v ČR budí velký zájem – i díky podpoře pro podnikatele, ale pořád se hodně z nich nemůže rozhoupat. Chápeme vyšší pořizovací cenu elektromobilu, ale je zde nutný tlak na importéry, kteří se ne zcela aktivně věnují tvorbě nabídek financování a např. množstevních slev.

 

Jaký dopad bude podle vás mít elektromobilita na oblast autoopravárenství? Měly by se autoopravny dneška na tento fenomén začít připravovat?

Dopad bude velký, protože bude znamenat přesun od práce s olejem, spalovacím motorem, převodovkou k práci elektrodiagnostické. Již teď máme od autoservisů nejrůznější dotazy, zejména pak na aplikaci vyhlášky č. 50/1978 Sb. Ta je totiž podle naší legislativy nutná pro práci na vysokém napětí, které v elektromobilech je.

 

<Popiska obr>

Ing. Kateřina Sirotková, MBA,

výkonná ředitelka Asociace elektromobility a inovativních technologií