22 let na trhu autoopravárenství

Již 120 let…

Pokračování článku najdete v časopisu AutoEXPERT 11/2019

<toto je prosim na 4 strany podle struktury>

 

<logo Skoda Auto>

 

<cervena>

 

Na aktuální téma

Reportáž

 

Zpracoval: Luboš Švamberg

Foto: autor a archiv společnosti ŠKODA AUTO

 

Již 120 let…

 

V polovině října přijeli pozvaní zástupci odborných medií z celé Evropy do Mladé Boleslavi, kde proběhlo setkání s představiteli automobilky věnované 120. výročí vývoje motorů ve ŠKODA AUTO a 200. výročí průmyslového a výrobního areálu Česana. Ani naše redakce na tomto setkání nechyběla, a tak vás v této reportáži seznámíme s jeho průběhem.

 

Jedním z řečníků byl Christian Strube, člen představenstva ŠKODA AUTO zodpovědný za oblast technického vývoje, který se zmínil o technickém vývoji v Mladé Boleslavi a odpovědnosti značky ŠKODA v rámci koncernu VW. Nejzajímavější byla ale přednáška dr. Martina Hrdličky, vedoucího oddělení vývoje podvozku a agregátů ve ŠKODA AUTO, syna slavného automobilového konstruktéra Petra Hrdličky (který se přišel rovněž podívat) a vnuk neméně známého Karla Hrdličky.

 

Martin Hrdlička velmi poutavě popisoval 120 let vývoje motorů ve ŠKODA AUTO, ale i podrobnosti o současných motorech a jejich vývojových trendech. Bylo na něm vidět, že mluví od srdce a že je na celou historii oprávněně pyšný, což mu vřelými potlesky dávala najevo i podstatná část zúčastněných.

 

Po této úvodní části jsme se podívali do testovacích zkušeben motorů, převodovek a dalších komponent. Pro stylový přesun mezi areály jsme využívali nejnovějšími modely vozů Škoda napříč celým portfoliem. Při návštěvě hlavního závodu, kde jsme si prošli výrobu motorů, jsme měli zároveň jedinečnou možnost nahlédnout pod pokličku jejich vývoje a zhlédnout třeba nejnovější konstrukční trend – nanášení plazmy na stěny válců. Asi nejzajímavější z technické části bylo detailní seznámení s jednotlivými komponentami nejnovějšího motoru vyvíjeného přímo v Mladé Boleslavi pro celý koncern VW. Ten se teprve připravuje do sériové výroby. O tom tedy až někdy příště.

 

V samotném závěru na nás čekaly dnes již historické skvosty – Škoda Octavia (440), Škoda 1000 MB, Škoda Rapid a další modely, jež byl připraveny pro volné jízdy. Tím jsme zažili část vývoje ze stodvacetileté historie výroby motorů i v praxi.

 

Nyní se už „zaposlouchejte“ do ojedinělé přednášky Martina Hrdličky.

 

Před 120 lety, 18. listopadu 1899, představila mladoboleslavská firma Laurin & Klement své první motocykly s vlastními jednoválcovými motory. Jen o několik let později následovaly příčně uložené dvouválce i pro tehdejší dobu jedinečné řadové čtyřválce. Již v roce 1905 debutoval první mladoboleslavský automobil, Voiturette A. Portfolio české automobilky, která v příštím roce oslaví 125 let od založení, rychle obohatila řada pokrokových motorů pro silniční vozidla, letadla i pro další účely. Svou výkonnost prokazovaly například na závodních tratích i v každodenním provozu prakticky na celém světě. Zajímavostí je, že kompetence společnosti ŠKODA AUTO na poli elektrických vozidel přitom sahá až do roku 1908.

 

Vlastní jednoválcový motor před 120 lety

Na jaře 1899, necelé čtyři roky po založení společnosti Laurin & Klement, byla nabídka jízdních kol rozšířena o pomocný benzinový motor. Už 18. listopadu 1899 ale představila mladá firma motocykl s motorem vlastní konstrukce. Slavia Typ A byla dodávána ve výkonových verzích 1,25 k, resp. 1,75 k. Konstruktér Václav Laurin navrhl také inovativní elektrické zapalování a vlastní karburátor. V roce 1902 vznikl prototyp BB s dvouválcovým motorem, uloženým příčně v rámu, v následujícím roce začala výroba typu CC s uspořádáním V2. Společnost kromě toho vyráběla také kapalinou chlazené motory.

 

V září 1904 byla podepsána licenční smlouva na výrobu motorů L&K v Drážďanech pod značkou „Germania“ a v témže roce vznikl v Mladé Boleslavi jeden z prvních motocyklů se čtyřválcovým motorem na světě, model Laurin & Klement Typ CCCC se čtyřmi spojenými jednoválcovými pohonnými jednotkami. Po technickém zdokonalení v roce 1905 disponoval motor už společnou klikovou hřídelí, zadní kolo namísto koženého řemene poháněl kovový řetěz. Éra motocyklů značky Laurin & Klement, která pokračovala až do roku 1910, dosáhla svého vrcholu na jaře roku 1905, když značka L&K vyhrála neoficiální mistrovství světa ve francouzském Dourdanu.

 

Přechod od motocyklů k automobilům

V dubnu 1905 byl v Praze představen první automobilový motor Laurin & Klement, který byl na podzim zabudován do vůbec prvního automobilu značky z Mladé Boleslavi, modelu L&K Voiturette A. Kapalinou chlazený motor V2/55° v litrové třídě měl výkon 5,2 kW (7 k). V následujících dvou letech byly vyvinuty i řadové motory se dvěma a čtyřmi válci, na které navázal i řadový osmiválec typu FF (1907), první svého druhu ve střední Evropě. Spolupráce s vynálezcem Františkem Křižíkem vyústila v první hybridní vůz na bázi typu E se dvěma stejnosměrnými elektrickými motory. K vrcholům éry L&K patří závodní motor FCR s extrémním zdvihem 250 mm (1909) a čtyřválcový motor EL, s nímž v dubnu 1910 odstartovalo první letadlo na území Čech. Vedle agregátů pro vozidla se v Mladé Boleslavi vyráběly také stacionární spalovací motory, pohonné jednotky pro motorové pluhy a elektrocentrály.

 

Velkosériová výroba motorů od roku 1929

Ve dvacátých letech 20. století zahrnovala nabídka značky L&K/ŠKODA například sofistikované motory ŠKODA 4R se šoupátkovým rozvodem a motory ŠKODA 6R se spalovacími komůrkami Ricardo. V roce 1929 byla v Mladé Boleslavi zahájena pásová výroba motorů; vrcholným modelem nabídky značky byl model ŠKODA 860 s řadovým osmiválcem a devětkrát uloženou klikovou hřídelí. Generální opravy nové generace vozidel ulehčily ocelové vložky válců, nejprve „suché“ a později (1937) „mokré“. Rok 1937 znamenal pro automobilku ŠKODA také přechod od rozvodu SV k modernějšímu OHV. Vlajkovou lodí byl model ŠKODA SUPERB, poháněný řadovým šestiválcem, v malém počtu byly vyráběny i verze se čtyřlitrovým vidlicovým osmiválcem (1939). ŠKODA kromě toho vyvíjela také levné a velice oblíbené litrové čtyřválce, které položily základ i pro poválečnou nabídku pohonných jednotek.

 

První motory s tlakově litým hliníkovým blokem

Revoluční změnu přinesl české automobilce motor vozu ŠKODA 1000 MB z roku 1964. Jeho blok byl podle původního českého patentu vyroben metodou tlakového lití hliníku, což přineslo velké zrychlení produkce i snížení hmotnosti motoru. Tato pokroková výrobní technologie se osvědčila i na poli motoristického sportu, například ve voze ŠKODA 130 RS, který v roce 1977 ve své třídě zvítězil v Rallye Monte Carlo. Inovativní koncepce motoru i jeho výroby zůstala zachována i po zavedení nové generace vozů značky ŠKODA s pohonem předních kol – modelu ŠKODA FAVORIT v roce 1987.

 

Dodávky motorů do jiných koncernových značek

Po vstupu značky ŠKODA do koncernu Volkswagen v roce 1991 dodávala mladoboleslavská automobilka už od roku 1997 motory dalším koncernovým značkám. Pohonné jednotky vlastní konstrukce byly nejprve litrové agregáty o výkonu 37 kW/50 k, v roce 2001 začala výroba tříválcových motorů 1,2 HTP, které se uplatnily i v modelech VW Fox, VW Polo a Seat Ibiza. O osm let později následovala s modelem 1,2 TSI nová generace hospodárných a ekologických čtyřválcových motorů s přímým vstřikováním paliva. 4. září 2014 bylo v Mladé Boleslavi uvedeno do provozu nové Motorové centrum, které dále posiluje kompetenci společnosti ŠKODA AUTO ve vývoji pohonných jednotek.

 

Motory z Mladé Boleslavi se využívají také v Mexiku, Indii a v Africe

V hlavním závodě ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi sjíždí z linky motory typu EA 211 o objemech od 1,0 až 1,6 l, které jsou následně montovány do automobilů v zemích EU, jakož i v Mexiku, Indii a Africe. Nejmladším agregátem je motor 1,0 MPI EVO ve výkonových variantách od 65 do 80 koňských sil, vyráběný od roku 2018. Největším výrobcem motorů MPI na světě je Čína s tržním podílem zhruba 60 procent v závodech Šanghaj, Čchang-čchun a Čcheng-tu. Vozy pro trhy Jižní a střední Ameriky se vybavují motory z Brazílie, v Rusku vznikají agregáty pro lokální trh.

 

Tří- a čtyřválcové motory se vstřikováním MPI, vyvinuté ve společnosti ŠKODA AUTO v Mladé Boleslavi, se vyrábí a montují na celém světě v počtu více než dvou milionů kusů ročně. Všechny zde konstruované pohonné jednotky splňují aktuální požadavky a emisní předpisy příslušné země určení. Své vysoké know-how potvrzují vývojáři svou účastí na vývoji závodních motorů pro úspěšný soutěžní speciál ŠKODA FABIA R5. Vyvíjené motory se využívají i pro průmyslové účely, například k pohonu hasičských stříkaček nebo čerpadel.

 

Od vývoje a testování až po sériové nasazení

Proces vývoje moderních motorů je velice složitý, začíná ve fázi konceptu. Po prvním návrhu následují simulace, výpočty a stavba prototypů. Pomocí řady funkčních testů se prověřují důležité vlastnosti, jako například akustika a realizace plánovaného konceptu. Následně se odborníci postarají o potřebný software a o naprogramování řídicí jednotky. Na základě dlouhodobých testů a jízdních zkoušek ve všech klimatických zónách se důkladně testuje kvalita, spolehlivost a životnost motorů, používaných na celém světě.

 

Vývojáři následně ověřují emisní vlastnosti motorů, provádějí homologační zkoušky, a nakonec je motor uvolněn pro sériovou výrobu. Posledním krokem procesu vývoje je implementace motorů do různých koncernových platforem. Vedle zážehových motorů vyvíjí ŠKODA AUTO také motory na bioetanol a agregáty na zemní plyn (CNG).

 

Při zpracování bylo použito materiálů společnosti ŠKODA AUTO.

 

<popisky obr.:, pokud to bude dlouhé, nemusí být Obr. 6>

Obr. 1: Dr. Martin Hrdlička, vedoucí oddělení vývoje podvozku a agregátů ve ŠKODA AUTO.

Obr. 2: Pravděpodobně nejstarší dochovaný motor Laurin & Klement pro motocykl Slavia Typ A z roku 1899.

Obr. 3: Petr Hrdlička, otec Martina Hrdličky a také kromě jiného šéfkonstruktér projektu Škoda 781 – Škoda Favorit.

Obr. 4: Část „oldtimerů“ připravených pro volné jízdy.

Obr. 5: Nové Motorové centrum ŠKODA AUTO pro vývoj pohonných jednotek bylo v Mladé Boleslavi otevřeno 4. září 2014.

Obr. 6: V areálu Motorového centra v Mladé Boleslavi je umístěno 21 zkušeben pro motory a komponenty. Největší zkušební stanice má výkon 400 kW.