22 let na trhu autoopravárenství

Interaktivní diagnostika ➌

Případ třetí: Fiesta 1,4 TD Ci těžko startuje.

Čtenářům našeho časopisu jistě nemusíme diagnostický portál FCD .eu představovat. Pro letošní rok jsme pro vás ve spolupráci s FCD .eu připravili přitažlivý interaktivní projekt:
v tištěné verzi časopisu vždy uveřejníme nějaký zajímavý diagnostický případ a vy budete mít na portálu FCD časově omezený bezplatný přístup k dalším informacím, diskusi a komentářům, s možností klást zde i své vlastní dotazy. Vždy na konci článku najdete odkaz, jak se do projektu zapojit.

 

Případ třetí:

Fiesta 1,4 TD Ci těžko startuje 

 

 

 

Tento příběh pochází od čtenáře FCD.eu ze Slovenska a je navýsost kuriózní. K panu Jaroslavu Syčovi ze společnosti KS Motor, s. r. o., přijel zákazník, který si stěžoval na závadu obtížné startovatelnosti vozidla po odstavení tak na pět hodin po předchozí jízdě. Zákazník uvedl, že mu v září roku 2012 měnili rozvody a že má dojem, že od té doby se startování jen a jen zhoršuje, až s přibývající zimou a opakovanými starty v zimních měsících někdy vůz nenastartuje vůbec. Jakmile ale motor naskočí, jezdí prý auto úplně normálně.

 

 

Popis prací v servisu

Kontrolou paliva nebyly zjištěny žádné dramatické problémy, byl vyměněn palivový filtr, pomocí předepsaných přípravků byly mechanicky na kolík opět zkontrolovány rozvody, ale i zde bylo vše v pořádku. Kontrola klínků a usazení vačkového i klikového kola na hřídeli byla také v pořádku. Kromě prachu, který mechanik očistil, a barevné značky pocházející pravděpodobně od výměny rozvodů nebyl ani zde vidět žádný problém. Komprese okolo 32 barů. Po smontování nastartoval motor na první otočení a běžel rovnoměrně. Opakovaný start ještě bez horního víka a sání znovu bez problémů. Po montáži horního víka a sání se problém s obtížným startem opět opakoval. Motor se skoro nepodařilo nastartovat. Kontrola sacího potrubí a EGR ventilu – vše v pořádku. Přes dobré signály na vačce byl vyměněn i snímač zde, potom i na klikové hřídeli. Poté startoval motor vždy na první pokus, zkoušeno asi 20×, vždy naskočil bez problémů. Až večer ten samý den motor najednou po delší odstávce opět nechtěl naskočit. Kontrola tlaku paliva ukázala, že motor sice nemá až tak v kondici vysokotlaký systém, i tak by ale měl na maximální simulovaný tlak (1 000 barů) naskočit snadněji.

 

Problematické spouštění motoru

Nejzajímavějším vodítkem pro hledání závady je velmi těžké převalování motoru při startu. Okolo teploty cca 0 °C chytá motor velmi těžce, naskočí až po sedmi až deseti dlouhých opakovaných startech. Přitom čím déle se motor převaluje a jakoby se přidává pálení válců, tím rychlejší jsou startovací otáčky. Až motor chytne při otáčkách cca 400 min-1, pak se otáčky pomalu zvedají do normálu. Pokud se takto motor startuje v létě, zasekává se a klepe, jako by měl přehnaně vysokou kompresi, mechanický problém nebo jako kdyby byl příliš velký předvstřik.

 

 

Konzultace na FCD

Mechanik potřeboval pomoc od stejně zkušených kolegů, zda někdo z nich na záznamech z měření neuvidí něco, co on sám nezahlédl nebo čeho si nevšiml. V interaktivní žádosti o pomoc se na FCD.eu v souborech z měření objevily synchronizace klika/vačka, signály vstřiků, tlak paliva a ovládání množstevních ventilů a startovacího proudu. Právě posledně jmenovaný signál zaujal při jeho prohlížení dalšího velmi schopného diagnostika Martina Ondruse, kterého hned v prvním interaktivním komentáři zaujal záznam s kladnou hodnotou proudu startéru, která by mohla být výsledkem pouze nesprávně použitých proudových kleští nebo jejich nevynulování (odbourání zbytkové remanance). Aniž by si pan Ondrus uvědomil, upozornil tím jako první na možný problém, který bylo potřeba prozkoumat.

Debata v komentářích se od této chvíle točila okolo časování vstřiků, které na křivce proudu ze startéru ukazovaly na měnící se doby vstřiku, kdy motor i hlučně startoval. Další kolega upozornil na náhlý výpadek signálu Hallova snímače z vačkové hřídele a zmínil možné známé rušení řídicí jednotky elektromagnetickým rušením v souvislosti s vysokým napětím.

 

 

Závada je na světě

Poslední kroky se vracely stále na jev kladného proudu tekoucího ze startéru do akumulátoru, jehož původ nebyl nikomu jasný. Jak může při startu téci ze zatíženého startéru proud do akumulátoru, tedy opačně? Aby se mechanik přesvědčil o chybě v měření, umístil proudové kleště při startu až na akumulátor, ale i po vynulování zbytkové remanence bylo patrné, že ze startéru teče v jedné fázi proud do akumulátoru, namísto aby tomu bylo naopak. Pak si ale všiml, že ač je alternátor na druhé straně motoru, vede jeho kabel ve stejné plastové ochraně jako kabel ke startéru. Po shození řemene z alternátoru motor startoval bez jakýchkoliv problémů, a tak se analýza soustředila na jeho možnou chybu, která se ukázala nakonec až v jeho regulátoru. Alternátor byl už při samotném startu tak intenzivně buzen, že dával již při startovacích otáčkách celých 130 ampérů! Tím, jak vyráběl tak vysoký proud, zatížilo ho to natolik, že zabrzdil tímto odběrem řemenici a tím i řemen všech pohonů od drážkového řemene, tedy i samotnou klikovou hřídel. Proudové nárazy zmátly řídicí jednotku natolik, že její procesor začal vynechávat a zapříčinil výpadky napájení Hall signálu, měnil doby vstřiků a dělal další nepřístojnosti.

Po rozhovoru si majitel vzpomněl na jednu opravu alternátoru, která předcházela opravě rozvodů a kdy měl zákazník alternátor v opravně. Tam mu byl z nepozornosti namontován jiný regulátor, který do tohoto typu alternátoru nepatří. Opravou alternátoru (výměnou regulátoru za správný) byl problém definitivně vyřešen.

 

Použité přístroje: 

Signální rekordér a analyzér TEXVIK

 

Použité metody:

Dynamická analýza startovacího proudu

 

Článek byl připraven ve spolupráci s diagnostickým portálem FCD.

Diagnostický případ najdete na:  http://www.fcd.eu/s5500