22 let na trhu autoopravárenství

Interaktivní diagnostika ➊

Případ první: Seat Altea (Případ pro komplexní diagnostiku a zkušenostní databázi)

Čtenářům našeho časopisu jistě nemusíme diagnostický portál FCD .eu představovat. Pro letošní rok jsme pro vás ve spolupráci s FCD .eu připravili přitažlivý interaktivní projekt:

v tištěné verzi časopisu vždy uveřejníme nějaký zajímavý diagnostický případ a vy budete mít na portálu FCD časově omezený bezplatný přístup k dalším informacím, diskusi a komentářům, s možností klást zde i své vlastní dotazy. Vždy na konci článku najdete odkaz, jak se do projektu zapojit.

 

Případ první: Seat Altea

(klasický zážehový motor 1,6 – BGU, nepřímý vstřik, 75 kW)

FCD garáž kontaktoval zákazník ze vzdáleného města. Vůz jeho ženy občas nenastartuje. Když se ale počká několik minut (tak na kafíčko), motor při dalším pokusu naskočí zcela normálně. Majitelka se strachuje, kdy a kde se to bude opakovat, protože v autě vozí malé dítě.

Další závadou, které se garáž FCD.eu měla u tohoto vozidla věnovat, byl sporadicky se objevující nepravidelný chod motoru. Motor začal z ničeho nic jakoby „řezat“ (jako by někdo v pravidelné frekvenci asi jedné sekundy přidával opakovaně plyn).

Starostlivý manžel se pokoušel nechat závadu odstranit u několika servisů, leč marně. Faktury za pokusy sice platil, obě závady ale přetrvávaly.

 

 

 

 

Postup

Při příjmu vozidla pozorně vyslechnu, jak se závady projevují. Pohledem pod kapotu zjistím, co je dobře přístupné a co méně. Vstřikovací ventily, které bych rád měřil jako jedny z prvních, jsou však u tohoto modelu dokonale „zašité“ a těžce nepřístupné pod sacím mostem. Nejrychlejší ze všeho tedy bude zapřemýšlet, co bude možné dělat hned a rychle a zda nepůjde dělat třeba i víc věcí najednou, protože obraz příčiny se bude skládat z více střípků a bude se vyjasňovat postupem doby…

 

 

 

 

Prvotní diagnostika

Když tedy po přijímací proceduře usedám do seatu, abych jeho majitele odvezl na autobusové nádraží, vsouvám do diagnostické zásuvky LAUNCH CRecorder II, abych už nahrával několik hodnot. Co kdyby se sporadické problémy vyskytly zrovna po cestě? A skutečně, vyskytl se problém, o kterém se zákazník ani nezmiňoval: při zátěži asi 45 % začal najednou motor za jízdy cukat.

Po návratu vůz zaparkuji a natahuji budík, abych zkusil vůz nastartovat po dvou hodinách. Z výpovědi zákazníka jsem totiž postřehl, že pokud manželka majitele jede do města, telefonuje manželovi o problému zpravidla po návratu k zaparkovanému vozidlu po nákupu nebo nějakém zařizování.

Po dvou hodinách zkusím startovat, a pokud to nepůjde, sešlápnu pedál akcelerace, abych zjistil, jestli jde o netěsnost odvětrání palivového systému nebo vstřiků. Pokud tomu tak bude, motor s otevřenou klapkou by měl chytit. To za jednoduchý pokus stojí.

 

 

Na pomoc si beru AVL Scout

V čekací pauze spouštím přístroj AVL XDS 1000 a jeho nápovědní databázi, kde jsou shromažďovány výskyty známých závad a jejich řešení. Do databázového systému AVL Scout zadávám do kolonky „symptom“ nejbližší problém „obtížné teplé starty“ a „problémy s volnoběhem“, a hned nacházím několik tipů:

1. Motor nechce naskočit po odstavení na delší dobu než jedna hodina (to už vlastně automaticky sám o sobě dělám).

2. Zvýšené otáčky při dojezdu do křižovatky se sešlápnutou spojkou (toto konkrétně reklamováno nebylo).

3. Nepravidelný teplý volnoběh v podobě houpání otáček (přesně toto se nás skutečně týká, asi je to skutečně známý problém tohoto typu vozidla).

4. Uložená chyba P1388 a systém řízení motoru v „nouzovém/ náhradním režimu“ (max. do 1 500 min-1). To se našeho případu asi netýká…

 

AVL Scout se „trefil“ do symptomů, a přestože je to databáze vytvořená a aktuálně a kontinuálně doplňovaná v německém jazyce, můžete si ji kompletně prohlížet v češtině, dovolí vám to totiž internetový překladač, který na kliknutí do pěti sekund všechny zobrazované texty přeloží. Vím, není to na jedničku z češtiny, ale význam sdělení je z 90 % jasný a pochopitelný.

 

 

Užitečné tipy

Pod tipem č. 1  naleznete detailní informace a sdělení, že se u tohoto vozidla vyskytovaly do 292. dne roku 2004 vstřikovací ventily, které po zastavení motoru nadměrně propouštěly do sání palivo a zaplnily tak palivovými výpary během hodiny celé sání, takže se nedařily zejména teplé starty po odstavení na více než jednu hodinu. Pro AVL Scout databázi palec nahoru!

Pro odstranění „houpání“ ve volnoběžných otáčkách měl AVL Scout také jednu radu: provést základní nastavení a přenastavit základní hodnotu úhlu škrticí klapky z hodnoty 128 (odpovídá volnoběhu 680 min-1) na vyšší hodnotu. Každou jednotkou čísla nastavení se volnoběžné otáčky nastaví o 10 min-1. Doporučeno je zvýšení o pět jednotek (o 50 min-1).

Pozdější nastavení vyšších otáček se sice povedlo, problém občasného řezání ve volnoběhu se však objevoval nadále. Ani doporučení diagnostických kolegů z FCD.eu přeflashovat software řídicí jednotky motoru na nejnovější stav nepřineslo zlepšení, motor občas dost silně sám od sebe ve volnoběhu houpal dál.

 

 

Pokus č. 2 odhaluje netěsnost vstřiků

Po zazvonění budíku jsem šel startovat dvě hodiny odstavené vozidlo. Start bez doteku akceleračního pedálu se opravdu nepovedl – motor se točil normálně, ale nenaskočil. Druhý pokus o start se sešlápnutým pedálem akcelerace se povedl napoprvé, i když startér musel motorem točit déle než normálně. NETĚSNOST vstřiků je tedy velmi pravděpodobná, vstřiky musí ven.

 

 

Na stopě houpání volnoběhu

Než však začnu vstřiky demontovat, měl bych zmapovat i houpání ve volnoběhu. Po napojení diagnostiky AVL XDS1000 jsem nechal běhat motor více než hodinu od ohřátí se spuštěným grafickým záznamem hodnot, které volnoběh ovlivňují. Chtěl jsem vidět, co s otáčkami houpe a co začalo s houpáním jako první. Povedlo se. Pomocí diagnostiky, osciloskopu a triků shrnu všechny anomálie, jejichž původ se budu snažit eliminovat simulačními kroky nebo měřením.

 

 

Přehled anomálií

• Jakmile začal motor houpat (řezat), nebylo možné vysledovat, co s houpáním začalo. Signály se pomalu rozvlnily všechny, škrticí klapka se sama rozhýbala, aby se zase sama po cca 2 až 5 minutách uklidnila. Podobný symptom má znečištěná škrticí klapka, ale houpání přetrvávalo i po jejím vyčištění.

• U horkého motoru lze už poslechem vysledovat velmi nízký a labilní volnoběh s občasnými vynechávkami i po nastavení vyšších volnoběžných otáček…

• Adaptace směsi 15 % (vyjádřená hodnotou 115 %) ukazovala na problém v tvorbě směsi…

 

 

POZNÁMKA: Pokud objevíte větší úchylku úpravy bohatosti směsi, věnujte pozornost čtyřem věcem:

1. zátěžovému signálu (váha nebo MAP senzor);

2. tlaku paliva;

3. AGR ventilu a nastavení rozvodů;

4. lambda-sondě.

 

 

Kontrola anomálií

Při kontrole anomálií postupujte od nejjednoduššího přístupu a měření k nejsložitějšímu. Když při vás bude stát štěstí, ušetříte spoustu času a peněz.

Protože u našeho „pacienta“ už ale z pokusného startu teplého motoru tuším, že vstřikovací ventily mají problém s netěsností, musím se jim věnovat jako prvním, protože diagnostikovat a opravovat dvě nebo i více závad najednou nelze. Pěkně jedno po druhém.

 

 

„Rána jistoty“ nezklamala

Jako „ránu jistoty“ pro netěsnost mám vždy připraven test, kdy startuji teplý motor s odpojenými vstřikovacími ventily, přičemž mám ve výfuku sondu analyzátoru výfukových plynů. Pokud po protáčení startérem naměřím ve výfuku více než „stovky“ ppm HC (nespálené uhlovodíky), je jasné, že jsou vstřiky netěsné a ukapávají do sání. Nutno však říci, že před odstavením motoru před touto zkouškou je nutné odpojit odvětrání palivového systému AKF nebo přezkoušet jeho 100% těsnost při vypnutém zapalování.

Dlouho jsem váhat nemusel, při odpojených vstřikovacích ventilech motor dokonce po dvou hodinách naskočil a jen „na výpary“ běžel asi sekundu! Když motor chytne „na smrad“ v sání, není ani třeba zkoumat uhlovodíky. Pro svou vlastní dokumentaci jsem si ještě pořídil oscilogramy trajektorie jehel ventilů, ale ty jsem dělal jen ze zvědavosti, abych měl něco do databáze FCD.eu.

 

 

Dál na stopě houpání volnoběhu

Po výměně vstřikovacích ventilů byl sice odstraněn problém špatných teplých startů, ale houpání „horkého“ motoru přetrvávalo. Vstřikovací ventily tedy s houpáním mít souvislost nebudou.

Protože dlužím pozornost v poznámce zmíněným anomáliím, popíšu racionální rozhodování při volbě dalších kroků takto:

1. Zátěžový signál (MAP) je v pořádku – to je vidět i na jeho hodnotách z pořízených záznamů, kontrolovat jej není třeba…

2. Měření tlaku paliva není u problémů s volnoběhem relevantní, kromě toho napojovat tlak paliva stojí pár minut, které mohu ušetřit jednodušší zkouškou…

3. Pro zvýšení volnoběhu už jsem přeflashoval software a nastavil jsem základní volnoběžné otáčky, víc dělat neumím.

4. Lambda-sondě jsem se ještě kvůli 15% adaptaci bohatosti nevěnoval, a zde je možné nasadit jak jednoduché triky, tak i měření!

 

 

Trik při zvýšených hodnotách adaptací směsi:

Bohatost směsi se adaptuje jen a jen na základě signálu lambda-sondy. Pokud lambda-sondu na nějaký čas odpojíte a dál testujete s odpojenou lambda-sondou, bude řídicí jednotka pracovat s náhradními hodnotami pro vstřikování, které jsou dány teplotou chladicí kapaliny (motoru) a danou aktuální zátěží. Zmizí-li reklamovaný problém a začne-li se vozidlo chovat „normálně“, můžete si škrtnout mechaniku motoru jako příčinu, protože problém adaptace směsi bude v elektronice.

 

 

„Viník“ nalezen

Jak kázali, tak udělali… Odpojil jsem lambda-sondu a ohřál jsem motor na kritickou teplotu, kdy motor začal houpat – a ejhle, volnoběh držel krásných stabilních 730 otáček a tendence k houpání žádná. Ani po dvou hodinách opakovaných provokací.

Signál čerpacího článku širokopásmové lambda-sondy mi při testu „odpojené lambda-sondy“ ukázal, že právě ona je pravou příčinou houpání otáček ve volnoběhu. Její signál měl totiž oproti měřicímu článku neobvyklé zpoždění, které jsem z nesčetných takto provedených testů neznal. No, všechno je jednou poprvé.

 

 

Poslední překvapení nakonec

Po výměně širokopásmové lambda-sondy jsem ji změřil také odpojenou, a k mé radosti „bez zpoždění“ signálu čerpacího článku. Motor šel, jak měl – jak teplé, tak studené starty na první „brknutí“, i prohřátý motor ve volnoběhu šel klidně a bez houpání. Samou radostí jsem se po dotankování rozjel

na delší zkušební jízdu, abych zkontroloval, kde se usadí dlouhodobá adaptace směsi. S přibývajícími kilometry však adaptace směsi rostla a rostla. Po návratu jsem se odhodlal napojit tlakovou sondu paliva, abych přeměřil tlak paliva během jízdy. V momentu rozpojení palivových hadic v motorovém prostoru jsem slyšel odzadu probublávání. Běžel jsem k víčku nádrže, odkud bylo bublání slyšet. Po odšroubování závěru nádrže bylo slyšet „nadechnutí“ nádrže, ve které se kvůli skřípnuté hadici odvětrání držel podtlak…

Po uvolnění hadic se již adaptace usídlila na nule i po delší jízdě. Kdo ví, zda by se vozidlo po mé opravě zase nevrátilo s nějakou tou reklamací.

 

Sečteno a podtrženo

Není divu, že předchozí opravny měly problémy. Ukapávající ventily nejsou sice až tak zapeklitý problém, ale to, že za houpání ve volnoběhu bude odpovědná lambda-sonda, by mne bez zvýšené adaptace směsi také asi sotva napadlo, přičemž nikdo neví, zda ji zvýšila sama defektní lambda-sonda, nebo jsem ji viděl jen díky snížené průchodnosti odvětrání nádrže a následně zvýšenému podtlaku v nádrži, což lze vypozorovat jen po natankování a delší jízdě.

 

Vozidlo je tedy opraveno a zde předkládám seznam odstraněných poruch:

1. Špatné starty po několika hodinách opraveny výměnou vstřikovacích ventilů (netěsnost).

2. Sporadické „řezání“ otáček ve volnoběhu a silné kolísání adaptací směsi (+30 % až –30 %) odstraněny výměnou širokopásmové lambda-sondy (pomalý čerpací článek).

3. Při delší jízdě stoupající adaptace směsi – odstraněna uvolněním hadice pro odvětrání nádrže (plná benzinu – po odstavení po delší jízdě bylo při rozpojení hadic vpředu slyšet několikaminutové bublání v nádrži).

Dále provedeno: Výměna zapalovacích svíček (rezavé a opotřebené, na jednom válci začernalá, nerozprašující vstřik, zvýšení otáček ve volnoběhu z 620 na 670 (původní adaptační hodnota 128), update softwaru flashováním (jde bohužel jen přístrojem VAS 5051B) z původní na poslední verzi (8422). Přizpůsobení škrticí klapky po jejím vyčištění.

 

Článek byl připraven ve spolupráci s diagnostickým portálem FCD.

Diagnostický případ najdete na: http://www.fcd.eu/story.aspx?id=5149